V doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení se členské státy shodly na tom, že mnohojazyčnost je jednou z osmi klíčových kompetencí potřebných pro osobní naplnění, zdravý a udržitelný životní styl, zaměstnatelnost, aktivní občanství a sociální začlenění.
I přesto příliš mnoho mladých Evropanů opouští školu, aniž by ovládali nějaký cizí jazyk.
Z výsledků evropského průzkumu jazykových znalostí, který se konal v letech 2011–2012 ve 14 členských státech, vyplynulo, že:
- 42 % 15letých žáků, kteří se průzkumu účastnili, dosáhlo ve svém prvním cizím jazyce úrovně „nezávislý uživatel“ (B1/B2 podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky)
- 25 % z nich dosáhlo této úrovně i u druhého cizího jazyka
- 14 % žáků postrádalo byť jen minimální znalost jednoho cizího jazyka
Z těchto důvodů EU označila zlepšení výuky a studia jazyků v raném věku za svou hlavní prioritu. Ministři školství zemí EU přijali 22. května 2019 doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků.
Význam výuky jazyků v raném věku je rovněž zdůrazněn v doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče.
Lepší jazykové znalosti
Strategie, jak zlepšit na úrovni EU studium jazyků, je stanovena v doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků. V tomto doporučení se členské státy dohodly, že budou
- usilovat o to, aby všichni mladí lidé získali v rámci povinné školní docházky kromě vyučovacího jazyka kompetenci pokud možno alespoň v jednom dalším evropském jazyce
- motivovat studenty k osvojení dalšího (třetího) jazyka na úrovni umožňující plynulou komunikaci podle měřítek společného evropského referenčního rámce pro jazyky (CEFR) Rady Evropy
- podporovat rozvoj komplexních přístupů ke zlepšení výuky a studia jazyků na celostátní, regionální a místní úrovni, případně na úrovni jednotlivých škol
- v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zavádět koncept jazykového povědomí, který poskytuje inkluzivní rámec pro studium jazyků s ohledem na jazykové dovednosti jednotlivců
- umožňovat většímu počtu učitelů cizích jazyků studovat v zahraničí
- vyhledávat a prosazovat inovativní, inkluzivní a vícejazyčné pedagogické postupy prostřednictvím celoevropských nástrojů a platforem, jako jsou School Education Gateway a eTwinning.
Vědecký a faktický základ doporučení vychází z pracovního dokumentu útvarů Komise.
Vícejazyčné třídy
Děti z rodin migrantů žijící v Evropské unii s sebou do škol přinášejí celou řadu různých jazyků a jazykových znalostí. To představuje potenciální přínos pro jednotlivce, školy i společnost obecně.
Situace v jednotlivých zemích EU se liší: v Polsku je vícejazyčných tříd jen 1 %, v Lucembursku naopak až 40 %. V celé EU se pak v jiném než mateřském jazyce vyučuje pouze v 10 % tříd.
To vyvolává otázku, jak mohou školy tento potenciál jazykové rozmanitosti v EU lépe využít. Z vědeckých poznatků vyplývá, že děti z rodin migrantů zpravidla nedosahují ve škole takových výsledků jako jejich vrstevníci.
Školy proto musí své vyučovací metody přizpůsobit tak, aby se děti z jiného jazykového a kulturního prostředí mohly do výuky konstruktivně zapojovat. To pak má pozitivní dopad i na ostatní žáky.
Témata jazykové rozmanitosti ve školách, vícejazyčných tříd a zvyšování jazykového povědomí ve školách jsou zahrnuta v nové iniciativě s názvem Cesty ke školnímu úspěchu.