Proč je důležité zajistit relevantnost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání?

Evropská unie se potýká s nedostatkem pracovníků s některými dovednostmi a znalostmi, zvláště v oblasti IKT a tzv. STEM – přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (zkratka z angl. Sciences, Technology, Engineering, Mathematics). V uvedených oborech jsou nedostatečně zastoupeny především ženy. 

Kromě toho se objevují nové typy kompetencí, které je třeba zajistit v zájmu digitální a ekologické transformace evropské společnosti. Unie musí jednat, aby zajistila kontinuální rozvoj dovedností svých obyvatel a zůstala hospodářsky konkurenceschopná v celosvětovém kontextu. 

Měla by se zvýšit motivovanost občanů ke studiu oborů, v nichž zatím chybí kvalifikovaná pracovní síla a kde stále není uspokojena poptávka na pracovním trhu. Všichni studenti by navíc měli získat pokročilou úroveň tzv. průřezových dovedností (např. kritické myšlení, řešení problémů), jakož i klíčových kompetencí (matematická gramotnost a digitální dovednosti), jež jim umožní se na trhu práce dobře uplatnit.

Co dělá EU v zájmu zajištění relevantnosti a kvality vysokoškolského vzdělávání?

Prosazování přístupu STEAM

Evropská komise podporuje rozvoj relevantnějších programů vyššího vzdělávání v oblasti IKT (informační a komunikační technologie) a STEM (přírodní vědy technologie, inženýrství a matematika) V přístupu ke vzdělávání přitom z principu STEAM (science, technology, engineering, the arts, mathematics) - tedy ze STEM rozšířeného o umělecké a humanitní obory.

STEAM je multidisciplinární soubor přístupů ke vzdělávání, který odstraňuje tradiční bariéry mezi předměty a obory s cílem propojit vzdělávání v oborech STEM a IKT s uměleckými a humanitními obory jakož i sociálními vědami. 

Tento přístup usnadňuje průnik znalostí mezi obory STEM a ostatními obory a zahrnuje experimentální učení. Podporuje lepší kontextualizaci témat z oboru STEM do politické, environmentální, socioekonomické a kulturní oblasti. 

Přístup STEAM navíc pomáhá řešit nedostatek zásadních dovedností a podporuje rozvoj průřezových dovedností, které jsou nezbytné pro podnikání, novátorských přístupů a kreativity. Tato činnost je podporována koalicí EU STEM, která je financována z programu Erasmus+ a akcí uvedených v Evropské agendě dovedností.

Evropská iniciativa pro sledování uplatnění absolventů

Evropská unie členské státy podporuje ve zvyšování kvality a relevantnosti programů jejich vysokoškolského a odborného vzdělávání a přípravy, a to pravidelným monitorováním kariérního uplatnění absolventů v rámci Evropské iniciativy pro sledování uplatnění absolventů. 

Cílem je posoudit, zda nabyté znalosti, dovednosti a kompetence absolventům postačí k tomu, aby se uplatnili na pracovním trhu dnes i v budoucnu.

Díky úsilí o zlepšení srovnatelnosti údajů o uplatnění absolventů bude možné vytvořit do roku 2025 skutečný Evropský prostor vzdělávání. Evropská iniciativa pro sledování uplatnění absolventů tak přispěje k vytvoření plánu transformace v oblasti vysokoškolského vzdělávání, který má být zformulován v roce 2021.

Iniciativa poskytne tvůrcům politik klíčové poznatky, které budou moci využít při řešení různých nadnárodních problémů týkajících se vzdělávání a dovedností, a to na základě konkrétních průkazných údajů.

Sledováním uplatnění absolventů se navíc pomáhá:

• zlepšovat zkušenost studentů a identifikovat příležitosti, jak zvýšit efektivitu výuky a studia 
• identifikovat nerovnosti ve vzdělávání a nalézt způsoby, jak je odstranit
• zvýšit zaměstnatelnost čerstvých absolventů lepším plánováním kompetencí a sladěním nabízených dovedností s potřebami pracovního trhu, dále pak tvorbou relevantnějších osnov a zajištěním profesního poradenství
• zajistit poznatky ohledně vzorců přeshraniční mobility, včetně vzniku přebytků či naopak nedostatků určitých dovedností či kompetencí v daném regionu (tzv. odliv/příliv mozků)
• nasměrovat investice do vysokoškolského vzdělávání efektivním způsobem, aby bylo uzpůsobeno potřebám společnosti
• identifikovat způsoby, jak absolventy nejlépe motivovat k aktivnímu občanství a náležitě je na to připravit 

Čeho EU doposud dosáhla?

V návaznosti na Obnovený program EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání a Evropskou agendu dovedností přijala Rada v listopadu 2017 doporučení o sledování uplatnění absolventů. 

V něm se členské státy EU (za podpory Komise) zavázaly ke shromažďování srovnatelných informací plynoucích ze sledování uplatnění absolventů ve vysokoškolském vzdělávání a odborném vzdělávání a přípravě. V roce 2020 zveřejnila Komise srovnávací studii, která mapuje stav politik a postupů sledování uplatnění absolventů v členských státech EU a zemích EHP na základě pěti klíčových ukazatelů stanovených v doporučení Rady.

Jako fórum pro spolupráci a výměnu poznatků sloužila od roku 2018 do konce svého mandátu v roce 2020 odborná skupina pro sledování uplatnění absolventů. Z její činnosti vzešla závěrečná zpráva obsahující doporučení adresovaná Komisi ohledně budoucnosti evropské iniciativy pro sledování uplatnění absolventů.

V roce 2020 uspořádala Komise pilotní průzkum Eurograduate, jehož cílem bylo zhodnotit na základě výpovědi absolventů z 8 pilotních zemí (Česko, Chorvatsko, Litva, Malta, Německo, Norsko, Rakousko a Řecko) výsledky v jednotlivých zemích a porovnat je s ostatními zeměmi. Na základě těchto informací získají tvůrci politik a odborníci na tvorbu osnov pro vysokoškolské obory užitečné, průkazné podklady.

V letech 2020-2021 Komise rovněž zahájila v jednotlivých zemích EU budování kapacit podle konkrétních potřeb zemí s cílem zajistit ve vědeckých i administrativních institucích týmy pracovníků, kteří budou schopni zapojit se do koordinovaného evropského mechanismu sledování uplatnění absolventů. K těmto aktivitám patří vytváření pocitu odpovědnosti a angažovanosti zúčastněných stran v tomto projektu či navýšení kapacit v IT a zpracování statistických údajů.

Co bude následovat?

Na základě sdílení poznatků a doporučení skupiny odborníků pracuje Komise na mechanismu sledování uplatnění absolventů tím, že:

• zajišťuje nepřetržité sdílení informací mezi zeměmi a koordinuje snahu o vytvoření tohoto mechanismu - vznikla síť národních odborníků (zastoupeny jsou všechny země EU), kteří stojí v čele úsilí jednotlivých zemí v této oblasti a zajišťují komunikaci s protějšky z ostatních zemí
• zkoumá možnosti, jak pokročit ve shromažďování údajů o uplatnění absolventů získáváním informací ze stávajících vnitrostátních správních databází ve spolupráci se sítí národních odborníků
• provede další průzkum mezi evropskými absolventy v rámci druhé fáze evropského pilotního průzkumu mezi absolventy vysokých škol, jež proběhne v roce 2022 v 16-18 zemích, a tento průzkum bude dále optimalizovat
• pořádá další studie a činnosti vzájemného učení s cílem zlepšit empirickou základnu týkající realizace sledování uplatnění absolventů a zajistit lepší využívání získaných údajů

V roce 2022 Komise vyhodnotí pokrok, kterého bylo při provádění doporučení Rady dosaženo. Očekává se, že do konce roku 2024 bude mezi členskými státy dosaženo 80 % realizace. 

Komise dále očekává, že do roku 2025 bude tento mechanismus zaveden v celé Evropě.