O co se jedná?
Odpovědnost za vzdělávací systém sice nesou jednotlivé členské země, ale Evropská komise jim v zájmu kvalitnějšího a modernějšího vzdělávání poskytuje podporu.
V dnešní globalizované společnosti založené na znalostech potřebuje Evropa zajistit dostatečnou kvalifikaci své pracovní síly, aby mohla co do produktivity a inovací obstát v konkurenčním boji s ostatními ekonomikami. A v současné době rychlých technologických a společenských změn to platí dvojnásob.
Z výsledků nedávného průzkumu však vyplývá, že mezi nabídkou dovedností a potřebami pracovního trhu je rostoucí nepoměr, což přispívá ke zvýšení nezaměstnanosti a brzdí hospodářský růst.
Podle současných priorit EU, které jsou v souladu s cíli strategie Evropa 2020, je třeba:
- sladit nabízené dovednosti s požadovanými profily na pracovním trhu
- snížit počet osob, které předčasně opouštějí vzdělávací systém, na méně než 10 %
- zvýšit podíl univerzitních absolventů na minimálně 40 %.
Jak to funguje?
Komise provádí během evropského semestru analýzu situace jednotlivých zemí v různých oblastech politiky, včetně oblastí vzdělávání a odborné přípravy.
Na základě těchto analýz získají členské státy možnost zabývat se problémy zjištěnými na celoevropské, státní i regionální úrovni. Zároveň získají přehled o dosaženém pokroku co do provádění nezbytných reforem a o oblastech, kde je nezbytné dále investovat.
V kontextu strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost se vždy v první polovině roku (v rámci procesu nazvaného evropský semestr) vypracovávají doporučení pro jednotlivé členské země, které jim mají pomoci vypořádat se s nejzávažnějšími problémy.
Kromě toho je každoročně vydávána zpráva s názvem „Monitor vzdělávání a odborné přípravy“, která obsahuje aktualizovanou analýzu stávajících problémů vypracovanou na základě souboru referenčních hodnot. Zpráva rovněž přispívá k úsilí EU o tvorbu politik založenou na důkazech.